Bruxismus je civilizační choroba vyvolaná stresem. Podobně jako srdeční infarkt. Na rozdíl od infarktu bruxismus neohrožuje na životě. O tom, že trpíme bruxismem, nemusíme vědět. Napovědět může náš partner, který nám řekne, že v noci skřípeme zuby.
Co je bruxismus?
Podstatou bruxismu je rozvinutý nervový cyklus, spouštěný stresem. Abychom tento nervový cyklus přerušili, musíme zamezit zaběhnutým kontaktu zubů horní čelisti se zuby dolní čelisti. Tím se odcloní nervové receptory kolem zubů a to vede k přerušení zažitého nervového cyklu.
Typickým znakem dlouholetých bruxistů je zesílení (hypertrofie) hlavních žvýkacích svalů. Nejviditelnějším je muskulus masseter, který je umístěn v úhlu dolní čelisti. Nadměrné zesílení tohoto svalu můžeme vidět například i u kulturistů. U nich se zatínání zubů při cvičení v posilovně často kloubí s užíváním látek podněcujícím růst svalové hmoty. Zadní část dolní čelisti – spodní část obličeje – je typická ostrými, hranatými rysy.
Na zubech se bruxismus projevuje úbytkem skloviny. Nejviditelnější bývá úbytek skloviny na předních horních zubech, které se stávají kratšími a mohou působit nepřirozeně. Častějším dopadem bruxismu je přetížení zubů, přetížení kloubů, rozvoj svalové nerovnováhy. Projevem přetížení zubů je ústup dásně a vznik krčkového defektu (defektu na krčku zubu, jehož příčinou není kaz). Nejčastěji jsou postižené špičáky (trojky) a třenové zuby (čtyřka a pětky) častěji v horní čelisti. Díky přetěžování zubů může dojít i k prasknutí zcela zdravých zubů, typicky třenových zubů horní čelisti.
U lidí trpících bruxismem dochází často i k poškození čelistních kloubů. Ty jsou, stejně jako zuby, přetěžované. Přetížení čelistních kloubů je velmi časté u lidí, u kterých došlo ke ztrátě stoliček. Díky tomu se značná část sil vznikajících při kousání přenáší právě na čelistní klouby. U přetíženého čelistního kloubů dochází k degenerativním – artrotickým – změnám a k tomu se připojují traumatické změny, nejčastěji luxace (vykloubení) kloubního disku (vazivové ploténky, která je umístěna mezi kloubními ploškami). Projevuje se to bolestí při kousání, vrzáním a lupáním v kloubu při otvírání a zavírání úst.
Jak léčit bruxismus?
Nejjednodušším prostředkem k zahájení léčby bruxismu je nákusná dlaha. Nákusná dlaha je zhotovena z polopružného transparentního plastu, která je nasazena na zuby dolní čelisti. Nosí se na noc a také na činnosti, pře kterých k bruxismu dochází, například u sportovců při cvičení. Někdy nákusná dlaha k úplnému potlačení bruxismu nestačí. Další možností je aplikace botulotoxinu do masseterických svalů. Tím dojde k oslabení těchto velkých žvýkacích svalů a k ústupu bruxismu. Léčba bruxismu je dlouhodobá a vyžaduje trvalé sledování.
Jak rekonstruovat zuby poškozené bruxismem – attricí?
Prvním bodem je odstranění příčiny attrice – bruxismu. Následně musíme obnovit původní skus. V důsledku bruxismu se totiž zuby vybrousí tak, že fungují jako mlýnské kameny. Hrbolky zubů jsou obroušeny do roviny a i když skousneme na přední zuby, stoličky se nám stále dotýkají. Takový skus není přirozený. Z důvodu ochrany všech zubů a také z důvodu odstranění bruxismu musíme části zubů, které byly ztraceny attricí, nahradit.
Proto zhotovujeme na stoličky a třenové zuby takzvané overlaye (laboratorně zhotovené výplně zubů), nebo korunky. Ty jsou zhotoveny z keramiky a svým tvarem odpovídají původnímu tvaru zubů. Díky overlayím nebo korunkám, které jsou pevně fixovány na postranní zuby, dojde ke zvýšení skusu. Míra zvýšení skusu většinou odpovídá zvýšení skusu nákusnou dlahou. Pak můžeme teprve rekonstruovat přední zuby. Díky zvýšení skusu je v oblasti předních zubů dostatek místa, abychom je mohli dotvarovat do původní estetické podoby. Přední zuby většinou opatřujeme estetickými keramickými fasetami nebo keramickými korunkami. Po dokončení rekonstrukce obvykle opět zhotovujeme nákusnou dlahu, abychom předešli možnému poškození keramických výplní zubů bruxismem.
Jak léčit bruxismem poškozený čelistní kloub?
Prvním krokem je provedení základní diagnostiky. Tu provádíme neinvazivním vyšetřením kloubu v ordinaci. Dále je potřeba poškozený čelistní kloub odlehčit. Pokud je tedy příčinou poškození kloubu jeho přetížení následkem ztráty stoliček, prvním krokem musí být rekonstrukce chrupu a doplnění chybějících zubů. Pokud je chrup kompletní a kloub je poškozen následkem bruxismu, na odlehčení kloubu je vhodná nákusná snímatelná dlaha.
Ta se nosí určitě v noci a také vždy, kdy to umožní běžné denní činnosti. Nákusná dlaha je léčebným i preventivním opatřením. V jejím nošení je vhodné pokračovat, i když potíže s kloubem odezní. Pokud potíže s kloubem díky nákusné dlaze neodezní, je potřeba upřesnit diagnózu. Základním vyšetřením je magnetická rezonance, která nám ukáže míru poškození kloubních plošek a kloubního disku. Při poškození kloubních plošek, eventuálně kloubního disku, je vhodné do poškozeného kloubu injekčně dopravit látky, které podpoří regeneraci poškozených tkání.
Do kloubu můžeme injekčně vpravit například přípravek s obsahem kyseliny hyaluronové. Přípravky s kyselinou hyaluronovou snižují tření poškozených kloubních ploch při pohybech v kloubu a také zlepšují vlastnosti kloubní tekutiny.
S nejlepšími výsledky nyní požíváme pro opich čelistních kloubů krevní plasmu s vysokým obsahem růstových faktorů, tzv. PRGF (Plasma Rich in Growth Factors). Opich kloubu technikou PRGF je pro úplný efekt nezbytné opakovat. První 4 aplikace PRGF je vhodné absolvovat po týdnu, pak dalších 8 aplikací vždy po měsíci. Po této úvodní léčebné kúře je vhodné opakovat aplikaci jednou za tři měsíce.
