V České republice v současné době kouří cca 2 300 000 lidí, což je asi 26% dospělé populace. Každý rok u nás zemře na onemocnění spojené s kouřením přes 18.000 lidí (z celkového počtu 100 000 úmrtí za rok). Nejčastěji to jsou onemocnění srdce a cév, rakovina různých orgánů a chronická onemocnění dýchacích cest. Studie udávají, že kouřením si člověk zkrátí život až o 15 let.
To, že kouření škodí zdraví, je tedy obecně známý fakt. Věděli jste však, že pokud kouříte, škodíte tím i svým zubů, dásním a vůbec celé dutině ústní?
Co vše kouření v ústech podporuje
Výskyt před nádorových změn a nádorů v dutině ústní u kouřících pacientů je také vyšší než u nekuřáků.
Zubní kaz
Nejčastější příčinou ztráty zubů je zubní kaz a parodontitida (onemocnění postihující závěsný aparát zubu). Obě tato onemocnění jsou u kuřáků prokazatelně častější. Kromě nikotinu obsahuje cigaretový kouř přes 4000 chemických sloučenin, většina z nich je zdraví škodlivá či kancerogenní. Navíc během vdechování kouře vzrůstá teplota v ústech. Sliznice tak osychají a dutina ústní je náchylnější vůči změnám i útokům mikroorganismů. U kuřáků je také narušena produkce slin. Slina má v ústech obrannou funkci, omývá povrch zubů a vyrovnává kyselé prostředí v ústech. Kuřáci mají v ústech kyseleji a tudíž je v jejich ústech přívětivější prostředí pro bakterie způsobující zubní kaz. Nejvíce kuřáky ohrožují kazy na krčcích zubů, protože zubní plak zde pro nedostatek slin ulpívá nejvíce.
Parodontitida
Kouřením také dochází ke stažení cév v ústech (tzv. vazokonstrikci), tkáně jsou hůř prokrvené a dostávají méně kyslíku. Tím pádem se u kuřáka lépe daří bakteriím, jejichž vývoj není závislý na kyslíku. Právě tyto druhy se podílejí na vzniku parodontitidy. Látky obsažené v cigaretovém kouři navíc ovlivňují funkci bílých krvinek, které mají mimo jiné za úkol chránit organismus před bakteriemi. Průběh parodontitidy je u kuřáků závažnější a léčba mnohdy obtížnější.
Komplikace léčby
Díky horšímu prokrvení tkání se rány v ústech kuřáků hůř hojí. Chirurgické výkony (například vytažení zubu) mají větší náchylnost ke komplikacím při hojení. Úspěšnost a trvanlivost ošetření implantáty je u silných kuřáků také nižší.
Nádory v ústech
U kouřících pacientů je pozorován několikanásobně vyšší výskyt před nádorových změn a nádorů v ústech. Zde je dalším významným rizikovým konzumace alkoholu, která spolu s kouřením zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádorů v dutině ústní až desetkrát. Mezi před nádorové změny patří syndrom bílé plochy (tzv. leukoplakie, plochy, na kterých dochází ke změnám na buňkách). Vyskytují se nejčastěji na tvářové sliznici (kuřáci cigaret), na patře (kuřáci dýmek a doutníků) a na sliznici rtů a tváří.
Pigmentace na zubech a zápach z úst
U kuřáků také pozorujeme zvýšené množství pigmentací a skvrn na zubech, které musí dentální hygienistka častěji odstraňovat. Vysycháním sliznic díky snížené produkci slin navíc dochází k zápachu z úst.
[styledbox type=“general“ ]Z výše popsaného vyplývá, že informace, zda pacient kouří či nekouří, je pro stomatologa velmi důležitá a měl by se na tento fakt cíleně ptát. Pokud pacient kouří, měl by věnovat zvýšenou péči hygieně dutiny ústní. Neméně důležité je pravidelně docházet na preventivní prohlídky a k dentální hygienistce, aby se případné neduhy spojené s kouřením objevily a začaly řešit co nejdříve. Na stomatologovi je pak pečlivá prohlídka celé dutiny ústní a zubů, případně včasné odeslání na specializované pracoviště.[/styledbox]
Naše „rada“ je jasná
Nejlepším lékem je samozřejmě s kouřením přestat nebo jej alespoň omezit. Taková rada se lehko řekne, ovšem pro dlouholetého kuřáka to může být úkol poměrně nelehký. Až 85 % kuřáků je na nikotinu závislá a to nejen tím, že je součástí jejich každodenních rituálů, ale i fyzickou potřebou nikotinu v těle. Poměrně spolehlivou známkou závislosti na nikotinu je zapálení cigarety do hodiny od probuzení.
Dle statistik je bez odborné pomoci a pomocných prostředků při odvykání úspěšný pouze každý dvacátý kuřák. Základní informaci, jak s kouřením přestat, by měl pacientovi být schopen podat jeho praktický lékař či zubař. Nejvhodnější je obrátit se na proškolené pracovníky v některém z odvykacích center či poraden. S využitím pomocných prostředků a odborné pomoci se úspěšnost odvykání kouření zvyšuje až na 40 procent.
Jaké jsou dostupné pomocné prostředky?
[blockquote type=“blockquote_line“ align=“right“]I přes všechny medicínské vymoženosti je pořád nejdůležitější samotná vůle s kouřením přestat.[/blockquote]
Prvním z nich je náhradní terapie nikotinem. Přísun nikotinu se zajistí jinou formou než kouřením. Tyto přípravky lze zakoupit ve formě náplastí, žvýkaček nebo inhalátorů.
Další možností je látka zvaná Bupropion. Ta stimuluje receptory, které vytváří příjemné pocity stejně jako je tomu u kouření.
Dalším podpůrným lékem je Vareniklin. Ten obsazením určitých receptorů umí zařídit, že cigarety kuřákovi nechutnají. Dva posledně jmenované léky jsou k dostání pouze na lékařský předpis.
autor: MDDr. Jana Špirochová
