Ošetření „neošetřitelného“ dítěte u zubního lékaře

I když se zubní lékaři snaží stále více zaměřit na prevenci, je i v dnešní době mnoho dětí, které potřebují pomoc zubního lékaře. A bohužel již ve velmi nízkém věku.

Pokud má dítě navíc bolestivý problém, je zcela pochopitelné, že se zarputile brání. A je jedno, zda se jedná o ošetření kazů či extrakce (vytažení) dočasných zoubků. Problémy s ošetřením jsou obvyklé u dětí do cca 6 let.

Zubní lékař, který má zkušenosti s ošetřováním dětí, zvládne některé situace vyřešit. Vlídným přístupem, trpělivostí a různými psychologickými metodami dokáže pak dítě k vyšetření či ošetření přemluvit.

Část dětí však těmto metodám odolává. Návštěva zubního lékaře se pak mění v boj o to, aby dítě vůbec otevřelo ústa. Diskutuje, odmlouvá, v horším případě hlasitě pláče či křičí, vzteká se a prostě nechce spolupracovat.

Takové situace jsou pak stresem pro dítě a rodiče, v neposlední řadě i pro ošetřujícího zubního lékaře a ostatní (třeba i dětské) pacienty v čekárně.

• Tradiční přístup
• Jsou nějaké další možnosti ošetření nespolupracujícího dítěte?
• Jak je to s pojišťovnami?
• Co dělat pro to, aby dítě nebylo „neošetřitelné“?
• Pokud je i přesto ošetření zoubků nutné?

Tradiční přístup

Řada lékařů se nenechá zviklat tím, že se pacient brání a volí tradiční přístup. Díky letité praxi je lékař zvyklý a zběhlý ošetření provést i přes odpor dítěte.  Dítě nic při ošetření nebolí, zákrok je nutné provést a klady plynoucí z provedeného zákroku převažují nesouhlas dítěte.

Daň za tento tradiční přístup je psychická traumatizace dítěte.

Jsou nějaké další možnosti ošetření nespolupracujícího dítěte?

Premedikace před výkonem

Jednodušší a kratší zákroky, jako je například oprava jednoho kazu nebo vytažení dočasného zubu, je možné provést v takzvané premedikaci. Lék, aplikovaný většinou ve formě roztoku k vypití, působí proti úzkosti, strachu, snižuje svalové napětí, dítě je po něm zklidněné až spavé a hlavně si na výkon nepamatuje.

Lék je dítěti podán na lačno podle tělesné hmotnosti. Účinek nastupuje během 20-30 minut. V průběhu ošetření je nutné podat i lokální anestezii, aby výkon nebolel. Účinek léku přetrvává ještě několik hodin po výkonu a dítě je třeba po tuto dobu hlídat.

U některých dětí může dojít k tzv. „paradoxní reakci“ na podané léčivo. Malý pacient je pak naopak hyperaktivní a tedy extrémně špatně ošetřitelný. Většinou platí, že čím dítě mladší, tím je účinek léčiva podaného ústy hůře předvídatelný.

Rajský plyn

Další možností je užití tzv. rajského plynu. To je směs oxidu dusného a vzduchu.

Jeho použití je možné u dětí i dospělých (u nichž s ním máme výborné zkušenosti). Inhalační anestetikum ale vyžaduje, aby se pacient aktivně zapojil, tj, spolupracoval. Dítě, které vůbec nespolupracuje a je ale ve stavu vzdoru, nelze ke spolupráci přimět.

Analgosedace a celková anestesie

Pro rozsáhlejší výkony, jako je například ošetření většího množství zubních kazů nebo pro extrakce více zubů je vhodná analgosedace nebo celková anestesie. Jedná se o anesteziologické techniky, při kterých je ovlivněno pacientovo vědomí.

V případě analgosedace je vědomí pacienta ovlivněno jen do určité míry, pacient sám dýchá a jsou zachovány obranné reflexy (například kašlací).

U celkové anestesie je pacient v bezvědomí a sám nedýchá. Dýchání je zajištěno přístrojovou podporou.

Pro výkon v analgosedaci a celkové anestesii je nezbytná přítomnost anesteziologa. Dítě musí být před výkonem minimálně 5 -12 hodin na lačno a alespoň 3 – 6 hodiny před výkonem nesmí pít.

Celková anestesie je vhodná pro mladší děti, které lze následně snadno odnést, analgosedace pak pro všechny ostatní včetně dospělých. Analgosedace je velmi spolehlivá a u zdravých dětí není riziková. Celková anestesie je u zdravého dítěte bezpečná v rozsahu do jedné hodiny.

Při podání analgosedace nebo celkové anestesie má zubní lékař na ošetření potřebný klid. Po ukončení ošetření se dítě ještě pod dohledem anesteziologa zotavuje v dospávací místnosti. Po nabytí plného vědomí je pak dítě odesláno s rodiči domů. Je nutné ho odvézt autem.

Úplné odeznění analgosedace i celkové anestesie trvá ještě několik hodin. Dítě nesmí být po tuto dobu bez dozoru, nelze jej například dát do školky nebo školy. Na výkon si dítě vůbec nepamatuje.

Jak je to s pojišťovnami?

V současné době je pouze málo pracovišť zubní péče, které mají analgosedaci a celkovou anestesii nasmlouvanou se zdravotními pojišťovnami. V případě, že zdravotnické zařízení nemá tyto anesteziologické metody nasmlouvané, pacient (tedy rodiče dítěte) si je hradí sám.

Co dělat pro to, aby dítě nebylo „neošetřitelné“?

Hlavní zbraní moderní zubní péče je prevence. Tedy pravidelná domácí péče o chrup a pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře a na dentální hygieně. Bez zkažených zoubků nedojde ani na „boj“ na křesle, premedikaci či analgosedaci.

1. pravidelné zubní prohlídky u zubního lékaře

Důležité je chodit s dítětem pravidelně 2x ročně na preventivní prohlídky. Začít by se mělo ještě před prořezáním prvního dočasného zubu, tedy mezi 4-6 měsíci věku. Dítě si postupně zvyká na prostředí ordinace a zubní lékař má možnost navázat s dítětem přiměřený vztah. Také může předat spoustu důležitých informací o zubním zdraví rodičům.

Není dobré, když první zkušenost se zubním lékařem získá dítě až tehdy, když se „něco“ děje. Pokud je pro tříleté dítě první zkušeností se zubním lékařem návštěva přeplněné pohotovosti,  ještě, pokud jej zub bolí, většinou se již pak nepodaří dítě ošetřit bez použití premedikace či analgosedace. To není dobrý start.

2. domácí péče

I když určitě chcete pro své děti to nejlepší, nemusíte mít dostatek informací. Abyste se dozvěděli vše potřebné, nejlepší je instruktáž od stomatologa nebo dentální hygienistky. Společně vše nacvičíte.

Čistit dítěti zuby je nutné 2x denně zubní pastou. Pokud si dítě čistí zuby samo, je třeba výsledek zkontrolovat a zuby případně dočistit. Od věku 2-3 let je již také vhodné použití mezizubních kartáčků. Jinak se nevyhnete zubním kazům v mezizubních prostorech.

3. jít příkladem

Vyžadovat něco, co sami neděláte, nevede k úspěchu. Dítě snáz vše přijme, když uvidí, že péče o své zubní zdraví je běžná i pro ostatní členy rodiny.  

Pokud je i přesto ošetření zoubků nutné

Určitě dítěti nepopisujte vlastní nebo zprostředkované negativní zážitky od zubaře. Před ošetřením je nejlepší nechat zubního lékaře, aby dítěti situaci vysvětlit a navázat tak s malým pacientem vztah založený na důvěře.

Rovněž i vy musíte mít důvěru, že Váš zubní lékař má situaci pod kontrolou a ví, jak s dítětem jednat a jak postupovat v případě, že dítě nebude spolupracovat.